4.7. 2024

Poté, co jsme šťastnou shodou okolností koupili Casita ​Pequeña, se o pouhé dva měsíce později objevil v ​prodeji další domek. A ne ledajaký: hned naproti ​našemu! Doslova sedíme na terase Casita Pequeña a ​díváme se přes zahrádku přímo na něj. Je jiný, ​obložený černým kamenem, velmi krásný a není těžké ​uhodnout, že je permanentně v pronájmu na ​krátkodobé pobyty. Klika se tam totiž doslova netrhne, ​a já jen sledovala všechny ty příjezdy a odjezdy a říkala ​si wow, to je paráda…

A v listopadu mi na něj kamarádka poslala inzerát. ​Majitelé Orlando a Petra se totiž obrátili na realitku, ve ​které pracuje.


Byla jsem právě v Česku, když mi od ní došla zpráva. ​Seděla jsem naprosto konsternovaná a neschopná ​slov: dům hned naproti! Okamžitě se mi před vnitřním ​zrakem rozbalil seznam výhod. Přece nemůže být nic ​lepšího… jenomže kde na něj vzít? Absolutně nemožné ​– máme ještě částečně hypotéku na dům v Česku a ​další narychlo spíchnutou na Casita Pequeña, a ​vzhledem k rodinným výdajům už bychom další ​neuplatili…

Jdu za Ondrou a říkám: „tomu neuvěříš, v Cocoteros ​se prodává další dům a navíc je hned naproti našemu! ​Dovedeš si představit ty možnosti? Pronájem, všechno ​doslova na dosah ruky… mě asi odvezou nohama ​napřed, proč na tohle nemůžeme mít peníze?“ Ondra ​se dívá na inzerát… přemýšlí… ptá se, kde to přesně je. ​Odpovídám, že na dům skutečně koukám přímo z naší ​terasy (podotýkám, že v ten moment ještě Casita ​Pequeña ani v reálu neviděl).

„To bych měl“, říká a já na něj koukám jako že se ​zbláznil buď on anebo jsem se dočista zcvokla já… ​opakuji cenu v domění, že se přeslechl o řád.

„No vždyť říkám, že to bych měl.“ V ten moment jsem ​byla přesvědčená o tom, že mi prostě a jednoduše ​jeblo. Do ticha mého úžasu mi můj muž s klidem ​vysvětlil, že v posledních měsících hodně obchodoval s ​Bitcoinem a že „se dosti zadařilo“. A že v lednu se ​všeobecně očekává schválení ETF fondů a BTC má svou ​hodnotu ještě znásobit. Nu a že si říkal, že pak vše ​prodá a odejdeme v polovině života do důchodu!

Když jsem to vstřebala, trochu se vzpamatovala a byla ​opět schopná mluvit, dohodli jsme se, že zavolám ​kamarádce z lanzarotské realitky a vyptám se na ​podrobnosti. Zjistila jsem, že:


- dům je dělený na dva samostatné nezávislé ​apartmány, každý má vlastní vchod, každý vlastní ​terasu a hosté vůbec netuší, že vedle někdo bydlí,

- hezčí část je využívána k pronájmu, má oficiální ​licenci a obsazenost 95%,

- méně hezká, leč funkční část je obývaná starým ​Angličanem, který má vážnou zdravotní diagnozu, je ​mu 80 let a přeje si v domku dožít. A údajně je na světě ​úplně sám a nemá žádné příbuzné.



Jako správným Čechům se nám poslední bod nelíbil a ​první reakce byly takové, že investice je to sice dobrá, ​ale pán může žít dalších 15 let, může v tom být ​podvod (v katastrofických scénářích jsme my Češi ​skutečně mistři) atd. Naštěstí stejně zdrženliví byli i ​ostatní potenciální kupci a dům tak vydržel zázrakem ​neprodaný až do našeho příletu.


Obavy z nájemníka padly v momentě, kdy jsme ​Petera poznali: hudebník, který na ostrově žije už 30 ​let a velkou část života bavil se svou kapelou Kiddies ​lidi na různých slavnostech. Na osobní život napřed ​nebyl čas a pak už bylo pozdě… a tak zůstal doslova ​sám. Milý gentleman, který své poslední roky trávil u ​TV, vydatně kouřil a v době, kdy jsme ho poznali, už ​téměř nebyl schopen chůze. Dojížděla za ním sociální ​a zdravotní služba. Platil malý nájem úměrně svému ​malému důchodu a byl rád že jeho přátelé, majitelé ​domu, si dali pro prodej jako podmínku právě to, že ​tam bude moci dožít.


Z hezčí části domu mi upadla brada: nádherný čistý ​prostor, kde nebylo potřeba udělat vůbec nic, jen ho ​převzít a užívat dál. Viděla jsem případné možné ​úpravy, ale se stavem Casita Pequeña se to nedalo ​srovnat (na prohlídku jsme dorazili zaprášení a ​upocení, neboť jsme se právě věnovali rekonstrukci ​😅 ).

Čistě teoreticky jsme tedy před sebou měli princátko ​Cocorelax, které pobralo všechnu krásu, a jakéhosi ​chudého bezejmenného příbuzného (později ​Cocopuro) obývaného Peterem. K tomu z jedné strany ​20 a z druhé 45m2 terasu. Viděla jsem neskutečné ​možnosti, kousala se do jazyka a neříkala nic, ​rozhodnuta nechat konečné vyjádření na Ondrovi. ​Ten se koneckonců o peníze zasloužil úplně sám a ​odnesl to psychické vypětí několika silnými ​migrénami…

O pár dní později došlo skutečně ke schválení ETF, ​bitcoin si přidal úctyhodné zhodnocení, Ondra část ​odprodal a dům jsme koupili.


O dalších pár měsíců později se původním majitelům ​těsně před odstěhováním do Portugalska podařilo ​pro Petera, jehož stav se skokově zhoršil, najít místo v ​kvalitní rezidenci s 24 hodinovou službou. Peter má ​tedy svůj pravidelný režim, klid a nové přátele a ​myslím, že mohu mluvit za všechny, že se nám ​ohromně ulevilo…



Je 4.7. a já se vracím z Lanzarote po dvoutýdenním ​pobytu, kdy jsme s kamarádkami vyklízely a ​dezinfikovaly Peterovu část, ve které už díky mému ​kamarádovi z ostrova pomalu probíhají stavební ​úpravy. Během tohoto pobytu ke mně také na velmi ​specifickém místě a ve správné chvíli přišlo i jméno ​apartmánu. Cocopuro by mělo mít v září hotovou ​novou koupelnu, nová zásadně větší okna, mají být ​opravené veškeré nedodělávky a nedostatky a má být ​připravené k zařízení interiéru pro klienty. Tedy bude ​nachystáno na nás s Ondrou a my se těšíme, že mu ​vtiskneme novou podobu.


Cocorelax je nadále v pronájmu, dveře se nadále ​netrhnou, z 95% obsazenosti máme 98% a během ​podzimu se do něj s dětmi stěhujeme 😊